Jak se mění pleť po 40?
Okolo čtyřicítky začíná spousta žen svou pleť řešit trochu jinak než dřív. Ne nutně proto, že by se s ní najednou stalo něco dramatického. Spíš začnou mít pocit, že to, co doteď tak nějak stačilo, už nestačí.
A tohle v kosmetice slýchám docela často.
"Já jsem se o pleť vlastně nikdy moc starat nemusela."
"Používala jsem normální krém a byla jsem v pohodě."
"Na kosmetiku jsem chodila, jen když jsem si chtěla udělat radost."
A ono to opravdu dlouho může fungovat.
Jenže pak přijde období, kdy se špatně vyspíme a ráno to na nás prostě je vidět. Ve třiceti člověk zvládl večírek, čtyři hodiny spánku a druhý den se dal celkem rychle dohromady. O pár let později se někdy podíváme ráno do zrcadla a máme pocit, že jsme přes noc zestárly o pět let.
Samozřejmě jsme nezestárly o pět let. Jen pleť už neumí všechno tak rychle zamaskovat a napravit jako dřív.
Co se tedy opravdu mění?
Postupně klesá tvorba kolagenu, mění se pružnost pleti a její schopnost udržet si hydrataci. A kolem perimenopauzy se přidávají hormonální změny – mimo jiné pokles estrogenu, který má na stav kůže poměrně výrazný vliv.
Výsledkem může být sušší a tenčí pleť, větší citlivost, výraznější vrásky nebo pocit, že obličej začíná trochu ztrácet svoje původní kontury.
Nemusíme ale mít všechno najednou. U jedné ženy začne být největším problémem suchost, druhá si všimne pigmentových skvrn, třetí začne řešit povolenější kontury. A právě jednotlivým změnám se budu věnovat zvlášť, protože každá z nich má trochu jinou příčinu a také se s ní jinak pracuje.
"Tak jsem něco zanedbala?"
Tohle je podle mě jeden z pocitů, který se kolem tohoto věku objevuje docela často.
Žena se začne na svou pleť dívat pozorněji a najednou přemýšlí, jestli neměla začít dřív chodit pravidelně na kosmetiku, používat lepší krém, mazat se poctivěji SPF. Prostě jestli někde něco neprošvihla.
Jenže zpětně už nemá moc smysl počítat, kolikrát jsme šly na slunce bez krému nebo kolik let jsme používaly jeden obyčejný hydratační krém.
Mnohem důležitější je, co pleť potřebuje teď.
A právě tady se podle mě péče po čtyřicítce nebo pětačtyřicítce začíná měnit nejvíc. Ne že bychom potřebovaly koupelnu plnou "anti-age" kosmetiky. Ale už prostě většinou nestačí dělat něco jen tak ze zvyku.
Krém, který byl skvělý před deseti lety, dnes nemusí stačit. Stejně jako ošetření, na které jsme chodily ve třiceti (pokud jsme chodily :-)) nemusí být tím nejlepším pro pleť v padesáti.
A co s tím?
Stárnutí pleti nezastavíme. Ale to ještě neznamená, že je jedno, jak se o ni staráme.
Můžeme pracovat s hydratací, kožní bariérou, pigmentací, kvalitou a vzhledem pleti. Můžeme ji chránit před dalším zbytečným poškozováním a péči průběžně měnit podle toho, co se s pletí právě děje.
Cílem není přesvědčit pleť, že je jí zase dvacet. Cílem je přestat se o ni starat/nestarat stejně, jako když nám těch dvacet bylo.